Americké výnosy si po včerejším růstu prochází korekcí. Dolar se obchoduje pod 1,0650 za euro. Koruna krátce oslabila nad 25,30 za euro. Aktuálně se obchoduje pod touto hranicí.

Věří (a rozumí) lidé ekonomii (a ekonomům)?

Nedávno započatá „obchodní válka“ ze strany Spojených států, o které se v současnosti bouřlivě diskutuje v souvislosti s posledními kroky prezidenta Donalda Trumpa, znovu připomněla, že bychom marně hledali vědu, se kterou je spojeno více mýtů, než s tou, jež analyzuje fungování ekonomiky. I když na škodlivosti cel a jiných regulací volného mezinárodního obchodu se většina odborníků shodne, u řady dalších otázek to samé rozhodně neplatí. A jak se pak s ekonomickými mýty mají popasovat běžní lidé?

Na to, jak lidé rozumějí ekonomickým problémům a jak jsou spokojeni s distribucí souvisejících záležitostí ze strany nejen médií, ale i expertů a politických lídrů, se zaměřil výzkum Economics Network a ING. Studie se zúčastnilo celkem 1 700 respondentů z Velké Británie.

A jak tedy dopadl ambiciózní pokus o zmapování veřejného mínění ve vztahu k ekonomii? Výběr nejzajímavějších výsledků prezentujeme na několika grafech.

Dobrou zprávou je, že lidé mají o porozumění ekonomickým tématům zájem. Nejvíce je zajímají záležitosti ohledně jejich osobních financí, ovšem značné procento z nich se zajímá také z toho důvodu, aby mohli udělat odpovědné a informované voličské rozhodnutí.

Ekonomické zákony považuje pro svůj každodenní život za relevantní nebo za celkem relevantní více než 80 % všech respondentů.

Další dobrou zprávou je, že zhruba třetina respondentů čte, poslouchá či sleduje ekonomické zprávy a novinky každý nebo téměř každý den. Polovina pak alespoň jednou do týdne.

Švejkování: Masová média na vařeném tweetu

Jinou otázkou ovšem je, zda čtenáři/posluchači oněm ekonomickým zprávám, diskuzím a komentářům v plné šíři rozumí. I když kolem 40 % respondentů odpovědělo, že ano či celkem ano, zhruba čtvrtina se přiznala, že je pro ně docela či velmi těžké jim porozumět.

Vzhledem k respondentům z Velké Británie pak bylo nasnadě se zeptat, zda plně rozumí ekonomickým důsledkům brexitu. Velmi dobře odpovědělo pouhých 8 %, že celkem dobře pak 34 %. Na druhou stranu 33 % uvedlo, že problematice ne moc dobře rozumí, 12 % respondentů poté řeklo, že ji zcela vůbec nechápe. Další diskutované záležitosti (efekty znehodnocení měny a omezení vládních výdajů) dopadly o něco lépe, i když i zde více jak třetina respondentů uváděla, že tomu moc či vůbec nerozumí.

Lež má krátké, zato rychlé nohy

A kdo za to může? Svůj podíl jistě nesou tvůrci veřejného života, tedy zejména politici a další důležité veřejně činné osoby. Podle většiny respondentů by měli s veřejností řádně komunikovat o tom, čím se ve své oblasti zabývají.

A jak lidé věří ekonomům a tomu, co říkají? Celkem 35 % respondentů jim věří ve velkém či značném rozsahu, avšak 39 % jejich názorům věří málo anebo vůbec.

Způsob výuky ekonomie ubližuje ekonomii, společnosti i ekonomice

A to není divu, jelikož více než 60 % respondentů se domnívá, že prací ekonoma je převážně předvídaní ekonomických podmínek.

A podle téměř třetiny respondentů je pak ekonomie převážně mužská záležitost.

Proč ekonomii vládnou muži? Je příliš sexistická

 

Newsletter