Základní investiční doporučení, které by měl mít na paměti každý, ať už jde o manažera velkého fondu či finanční instituce, anebo drobného retailového investora, zní, že není chytré dávat všechna vajíčka do jednoho košíku. V rámci tohoto široce akceptovaného, avšak poměrně obecného pravidla, musí všechny subjekty finančních trhů hledat svoji optimální rovnováhu mezi výnosem, rizikem a likviditou, které tvoří pomyslné vrcholy notoricky známého investičního trojúhelníku.
Pro ty, kteří prahnou po co největším zisku, však společnost Cambridge Associates přináší poměrně jasnou zprávu: čím privátnější portfolio, tím lépe. Analytici americké investiční skupiny do hloubky zkoumali data od 132 organizací pokrývající období celých dvou dekád. Zajímala je přitom nejen výnosnost portfolií institucionálních investorů jako taková, ale především její vztah ke složení daného portfolia, a to se zvláštním zřetelem na podíl privátních investic.
Ekonomie kapitálu aneb Proč se Marx i Keynes mýlili
Analýza, která byla publikována letos v únoru, přitom naznačuje, že privátní aktiva, jako jsou nemovitosti či financování nadějných podnikatelských projektů prostřednictvím fondů rizikového kapitálu (venture capital) či obecně investice do veřejně neobchodovaných společností, slibují větší výnosy než alokace zdrojů do klasických obchodovatelných instrumentů, jako jsou akcie a dluhopisy.
Že privátní investice mohou vytvářet poměrně hezký příspěvek k výkonnosti celého portfolia, přesvědčivě dokládá i následující graf. Na něm lze sledovat regresní přímku, která signalizuje přímo úměrný vztah mezi podílem privátních aktiv v portfoliu a jeho celkovou výnosností.
Tato pozitivní korelace je také jasně patrná z tabulky, kterou na základě výsledků zkoumání Cambridge Associates sestavil server Financial Times. Agregovaná data v rámci souboru analyzovaných portfolií za roky 1998 až 2018 ukázala, že čím více institucionální investoři vložili do privátních investic, tím vyšší výnosnosti se jim podařilo dosáhnout.
Gender a financování. VC vládnou muži, crowdfundingu ženy
Portfolia s podílem privátních aktiv nižším než 50 % dosáhla za uvedenou časovou periodu mediánového výnosu na roční bázi ve výši 6,5 procent, průměrný anualizovaný výnos pak činil 6,4 procent. Ta, u kterých se průměrná alokace do těchto neobchodovatelných instrumentů za sledovaných 20 let pohybovala mezi 5 a 15 procenty, však dosáhla o něco lepší výnosnosti; konkrétně u mediánu o desetinu procentního bodu vyšší a u průměru o tři desetiny.
O mnohem lépe na tom byli ti investoři, kteří se soukromého kapitálu báli ještě méně, a tak do segmentu nasměrovali více než 15 procent všech svých disponibilních zdrojů. Ti se mohou pochlubit anualizovaným mediánovým výnosem za zkoumanou dvacetiletou periodu ve výši 8,1 procent a průměrem na roční bázi ve výši 8,2 procent.
Jednoznačně tak platilo, že čím vyšší podíl privátních aktiv v portfoliu, tím větší výnos. Ziskové vyhlídky investic do soukromého kapitálu pak potvrzuje i zjištění, že alokace zdrojů do privátních aktiv se v rámci top decilu portfolií s nejvyšší výnosností v průběhu let 1998 až 2018 systematicky zvyšovala, až v roce 2018 dosáhla podílu zhruba 40 procent.
