Kdo nakrmí Čínu? Pobere svět další Spojené státy?


12:26 • 12. ledna 2018

Tagy: Čína, spotřebitelé, jídlo, zemědělství, životní prostředí

Není to tak dávno, co byla Čína vnímána převážně jako levná zásobárna pracovní síly pro nadnárodní firmy. Na druhé straně barikády pak stáli obyvatelé Spojených států a další západní spotřebitelé, přičemž výhradním údělem čínských továren se zdálo být naplnit jejich potřeby a potěšení. Po třech desetiletích ohromného hospodářského rozkvětu zde však vyrostla silná střední třída, jejíž životní styl se tomu západnímu začíná nápadně podobat. Zvládne ji však planeta nakrmit?

Jak podotýká server Stansberry Churchouse, Čína nyní v mnohém připomíná Spojené státy před půl stoletím. Stejně jako tehdy USA, Čína je dnes přední průmyslovou a ekonomickou silou, která tvoří výrobní centrum světa. A jak už to v rozvíjejících se ekonomikách bývá, dynamický růst musí dříve nebo později promítnout do růstu disponibilních příjmů, s čímž roste i touha obyvatel utrácet za požitky, které nabízí moderní kapitalismus. 

Konzumerismus na vzestupu. Číňané utrácejí jako šílení

V Číně tedy začíná vysokým tempem růst spotřeba, a jak rozebírá článek na serveru Bloomberg, i potravní zvyklosti Číňanů se nyní nápadně začínají podobat těm americkým. Jak ukazuje následující graf, například v příjmu bílkovin již Čína pomalu dohání řadu západních států, přičemž její spotřeba na obyvatele se pohybuje vysoko nad celosvětovým průměrem. Zatímco ještě nedávno zde bylo maso vzácností, dnes se již někteří stejně jako západní spotřebitelé snaží jeho spotřebu ve jménu zdraví spíše omezovat.

Čína má nyní zhruba 1,4 miliardy obyvatel a lze očekávat, že toto číslo ještě poroste. Pokud budou Číňané ve svých spotřebních zvycích dále následovat západní spotřebitele, což je pravděpodobné, je na místě se ptát, kdo je všechny „nakrmí“. Jak pro ilustraci uvádí Bloomberg, uživení průměrného Američana vyžaduje kolem jednoho akru půdy. Čína má však na obyvatele pouze 0,2 akru orné půdy. Farmáři jsou tak mimo jiné nuceni využívat velké množství hnojiva.

Uvedené číslo však zahrnuje i znečištěnou a kontaminovanou půdu, které je téměř 20 %, což je následek divokého hospodářského růstu v kombinaci se slabými zákony na ochranu životního prostředí. Spolu s řadou hnojiv a pesticidů se to pak promítá na kvalitě prodávaných zemědělských potravin.

Hrozba IT věku? Přes 70 milionů tun e-odpadu

Dalším problémem je také značná neefektivita čínského zemědělství, byť se ho komunistická vláda snaží modernizovat. Oproti farmám v západních zemích jsou čínské farmy značně menší, což jim zabraňuje využívat úspory z rozsahu, a jeden pracovník tak obdělává mnohem méně půdy. Řešení patrně tkví v moderních technologiích, avšak jelikož na čínském venkově pracuje v zemědělství stále dost lidí, kteří by mohli přijít o práci, jedná se o problém se sociálními konotacemi.

Není tak divu, že Čína hledá pomoc v zahraničí a skupuje zemědělskou půdu v ostatních rozvojových zemích. Jak však uvádí Bloomberg, to se nejeví jako dostatečné řešení vzhledem k tomu, že v ostatních asijských zemích, v Africe i v Latinské Americe roste populace balónovým tempem.

Jak uvádí Bloomberg, podle odhadu OSN bude v roce 2050 na světě zhruba 9,7 miliardy lidí, přičemž největší metropole budou v Asii a v Africe. Stejně tak lze v budoucnu po vzoru Číny očekávat růst spotřeby na hlavu a šíření konzumního životního stylu. Kdo všechny ty „hladové krky“ nakrmí, však zůstává nevyřešenou otázkou.

Do roku 2050 nás bude skoro deset miliard. Hrozí planetě přelidnění?

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.