Česká národní banka rozšiřuje svůj arzenál v boji s ekonomickými dopady celosvětové pandemie koronaviru. Na dnešním zasedání rozhodla snížit hlavní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů, navíc snížila i požadavek proticyklické kapitálové rezervy. Prognózovat vývoj české ekonomiky je, jak uvedl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký, velmi složité. Jasný je ale směr – podle odhadu centrální banky spadne česká ekonomika během letošního roku do recese.
Snížení hlavní úrokové sazby o 75 bazických bodů na 1 % bylo jednohlasné, přičemž hlavním důvodem jsou očekávané dopady koronaviru na českou ekonomiku. I přesto, že jsou veškeré odhady značně nejisté, ČNB předpovídá výrazné snížení zahraniční ekonomické aktivity i inflace. To spolu s dopady domácích opatření proti šíření nákazy povede k útlumu české ekonomiky a snížení domácí inflace. „V důsledku koronavirové nákazy a s ní spojených opatření tak dojde k silné recesi, ve které domácí ekonomika setrvá po celý zbytek letošního roku. To bude působit silně protiinflačně,“ stojí ve vyjádření centrální banky.
Protirůstové dopady koronaviru by měl kompenzovat slabý kurz koruny, který v posledních dnech oslabil nejen v návaznosti na zhoršený ekonomický výhled, ale především vlivem paniky na finančních trzích. Obdobně by – jako pozitivní nabídkový šok – měl působit pokles cen ropy. Ekonomické zotavení by také měl podpořit fiskální zásah.
Co se týče kurzu koruny, ČNB již dříve uvedla, že jeho nadměrné oslabení by sice působilo pozitivně na uvolnění měnových podmínek, vedle toho by ale přineslo vedlejší negativní efekty u vybraných sektorů ekonomiky. V zápisu z mimořádného zasedání (pondělí 16. března) je konkrétně zmíněna situace podniků, které jsou proti kurzovým výkyvům zajištěny, ale vlivem poklesu zahraniční poptávky jim vypadnou dříve nasmlouvané cizoměnové tržby. „Slabý kurz také zvyšuje dováženou inflaci a ani nepomáhá v situaci, kdy kolabují dodavatelsko-odběratelské vztahy se zahraničím,“ stojí v dokumentu.
I proto je ČNB připravena „reagovat na nadměrné výkyvy kurzu svými nástroji, a to v souladu s režimem řízeného plování kurzu“. Společně s tím je možné další snížení sazeb. Jak však uvedl člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub, je velmi předčasné spekulovat o tom, zda se sazby mohou dostat až k nulové dolní mezi.
Z hlediska opatření dopadajících na bankovní a finanční sektor, ČNB se rozhodla snížit sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1 % s platností od 1. dubna. Každopádně platí, že kapitálová pozice domácího bankovního sektoru je díky rezervám a dobrovolně drženému přebytku kapitálu v současnosti robustní. I tak lze ale předpokládat, že utlumení ekonomické aktivity se nepříznivě promítne do kvality úvěrových portfolií bank. Schopnost financovat reálnou ekonomiku má podpořit zmiňované snížení rezervy.
V rámci dotazů novinářů padlo nejvíce otázek na téma nákupu státních dluhopisů centrální bankou. Bylo několikrát upozorněno, že novela zákona je připravená již od roku 2016. Samotná možnost nákupu bondů by měla být vnímána spíše jako finančně-stabilizační nástroj a jako nástroj dodávky likvidity nejen bankám, ale i dalším protistranám jako penzijní fondy či pojišťovny.
Téma schválení novely zákony o ČNB, která by rozšířila možnost skupování státních dluhopisů, by měl během zítřka projednat tým zástupců ČNB se zástupci politických stran. Cílem je dosáhnout kompromisu, který by bylo možné schválit v režimu legislativní nouze, nikoli až na avizovaném zasedání sněmovny v polovině dubna.
