Je sdílená ekonomika rasistická a diskriminační? Případ Airbnb

Jedním z progresivních trendů moderní doby, která se snaží být alternativou ke starému zkostnatělému businessu, je sdílená ekonomika umožňující každému jednotlivci stát se podnikatelem třeba jen na pár dní v měsíci, kdy nepotřebuje své kolo, auto či obytný prostor. V oblasti cestování v rámci sdílené ekonomiky pak hraje prim služba Airbnb, která vám umožní obejít klasické služby hotelů. Místo toho se můžete ubytovat v domě či bytě u obyčejného člověka, který tak získá drobný přivýdělek.

Není ovšem všechno tak přímočaré, jak by se mohlo zdát. Ačkoliv se Airbnb tváří jako služba v rámci sdílené ekonomiky, z některých stran se na ní valí kritika, že řada uživatelů si z ní udělala regulérní business v příznivě regulovaném – či spíše příliš neregulovaném a hlavně nedaněném – prostředí. Zatímco původní idea této služby vězela v tom, že když například pojedete na týden na dovolenou, můžete svůj byt nabídnout někomu, kdo zase jede na dovolenou do vašeho města, proslýchá se o hromadném nakupování obytných prostor za účelem jejich pronajímání právě prostřednictvím Airbnb.

A to už samozřejmě není žádná sdílená ekonomika, která se snaží o maximální využití spotřebitelských zdrojů, nýbrž podnikání jako každé jiné. Sdílená ekonomika v této formě tak jako by ve skutečnosti nebyla alternativou k onomu zkostnatělému businessu, ale spíše mu ještě pomáhala k regulatorním a daňovým výhodám. Ba co víc, podle výzkumu, o kterém informoval server Chicago Policy Review, v tomto progresivním trendu moderní doby přetrvávají i některé předsudky spojené s tou starou.

Sdílená vs. šedá ekonomika: V ČR chybí pravidla a regulace

Zatímco v rámci řady služeb sdílené ekonomiky lidé obchodují víceméně anonymně, aby prodali či získali nějaké zboží, co se týče pronajímání přes Airbnb, je to již trochu osobnější, jelikož pouštíte cizí osobu přímo k sobě domů (pokud tedy nejste onen maskovaný Airbnb podnikatel). A proto se Benjamin G. Edelman z Harvardské univerzity spolu se svými kolegy z Harvard Business School Michaelem Luca a Danem Svirskym pokusili detekovat, jak si vlastně uživatelé Airbnb své zákazníky vybírají.

V experimentu, který je popsán také v paperu vydaném odborným časopisem American Economic Journal: Applied Economics, výzkumníci rozeslali prostřednictvím portálu Airbnb 6 400 žádostí o krátkodobé ubytování, a to v pěti různých městech. Přitom tak činili pod různými profily – jednou byli muž a jednou žena, jindy byli zase bílý Američan a jindy Afroameričan.

Rasa samozřejmě nebyla nikde explicitně uváděna, nicméně pokud mělo jít o Afroameričana, bylo kýženého efektu dosaženo uvedením afroamericky znějícího jména. A jak vyplynulo ze závěrů experimentu, tito fiktivní zájemci nebyli při hledání místa k ubytování zdaleka stejně úspěšní. Zatímco bílí žadatelé dostali kladnou odpověď v 50 % případů, u Afroameričanů to bylo pouze v 42 %.

Česko a sdílená ekonomika: Zaměřeno na trh práce

Server Chicago Policy Review pak poskytuje interaktivní graf, kde se můžete podívat na podrobnější výsledky na základě toho, jaké rasy a pohlaví byl samotný pronajímatel. Pokud šlo o bílého muže či bílou ženu, nejčastěji kladnou odpověď získala bílá žena. V případě hostitele Afroameričana měl největší úspěch bílý muž, ovšem v případě hostitelky Afroameričanky pak také Afroameričanka.

 

V rámci výzkumu přitom nebyly detekovány žádné významnější rozdíly mezi občasnými či „profesionálními“ hostiteli (kteří pronajímali více nemovitostí), případně na základě toho, zda šlo pouze o pokoj či celý byt nebo dům. Podobný efekt odhalili také autoři, kteří se ve svém výzkumu zabývali možnou diskriminací v rámci peer-to-peer půjčování peněz. Ti mezi bílými a afroamerickými kandidáty detekovali 6 až 9% rozdíl v úspěšnosti při žádosti o půjčku. Jednalo se o porovnání v  případě stejného kreditního profilu, neměla by tedy hrát roli vyšší míra defaultu, kterou mají v souhrnných statistikách Afroameričané.

Když jsou ceny rasistické a sexistické: Menšiny a ženy platí více

Newsletter