Evropská unie zavádí nová pravidla pro kontrolu nabývání a držení zbraní. Majitelé legálních zbraní se ale o svůj majetek obávat nemusejí. Členské státy jim mohou udělit výjimku. Uvedl to server EurActiv.cz.
Evropský parlament schválil novou směrnici o kontrole nabývání a držení zbraní. Přijatá verze směrnice je kompromisem mezi přísným návrhem Komise a snahou europoslanců snížit její dopady na majitele legálních zbraní.
Čeští europoslanci však nebyli spokojeni ani s upraveným zněním a připravili další pozměňovací návrhy. Dita Charanzová (ANO, ALDE) měla pozměňovacích návrhů čtyřicet, Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) osm. Většina Evropského parlamentu ale o jejich návrzích hlasovat nechtěla. Nakonec tedy přijali verzi směrnice, na které se dohodl výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů v čele se zpravodajkou návrhu Vicky Fordovou (ECR).
Současné majitele zbraní směrnice příliš neomezí
Přijatá směrnice nebude mít na majitele zbraní takový dopad, jako původní návrh Evropské komise. „Podařilo se nám text napravit, ale dostali jsme se jen na půl cesty,“ prohlásila Charanzová při rozpravě v Evropském parlamentu. Směrnice například umožňuje členským státům udělovat výjimky pro současné majitele zbraní, myslivce, sportovní střelce či sběratele.
„Směrnice nezavádí odebírání či vyvlastňování zbraní jejich stávajícím držitelům, jak bylo někdy uváděno,“ vysvětluje EurActivu Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP). Dodává, že nová pravidla neznamenají žádný zásadní zásah do života lidí, kteří tráví volný čas myslivostí nebo třeba sportovní střelbou.
Omezeni budou lidé, kteří zbraň nevlastní, ale, chtěli by si ji pořídit. Krátké poloautomatické zbraně se zásobníkem s větší kapacitou než 20 nábojů, či dlouhé zbraně s kapacitou více než 10 nábojů, se totiž přesunou do kategorie zakázaných zbraní.
Členské státy však budou mít možnost zakázané zbraně povolit. Výjimku mohou mimo jiné získat zbrojíři, výrobci zbraní, certifikovaní odborníci, filmaři, a také jednotlivci pro účel národní obrany, například v rámci dobrovolného vojenského výcviku.
Švejkování: Agent CIA – Jsem nebezpečnej a jsem zlej! – Roklen24.cz https://t.co/G9OyvAGm1h @roklen24 #CIA #WIKILEAKS #USA pic.twitter.com/zTYj6eSzYi
— Roklen24.cz (@roklen24) 13. března 2017
Zamítnutí směrnice mohlo vyvolat ještě přísnější návrh
Podle zpravodajky směrnice Vicky Fordové by zamítnutí směrnice či hlasování o pozměňovacích návrzích českých europoslanců vedlo k destabilizaci dosaženého kompromisu. Návrh směrnice by znovu putoval do výboru a také by byl znovu konzultován s reprezentanty členských států. To by přitom mohlo vést k ještě přísnějším opatřením. Původně se totiž hovořilo u úplném zákazu poloautomatických zbraní, který však výborem IMCO neprošel.
„Naše frakce proto žádala poslance, ať pozměňovací návrhy nepředkládají a nepodporují, neboť nevítáme možné zpřísnění směrnice,“ vysvětluje Niedermayer.
Pro teroristy není směrnice překážkou
Komise směrnici představovala jako jeden z nástrojů pro boj s terorismem. Původní návrh však dopadal zejména na držitele legálních zbraní, což se stalo hlavním terčem kritiky. Podle Europolu si však teroristé pořizují zbraně nelegálně přes internet a na černém trhu, na což nebude mít nová směrnice vliv.
Charanzová upozorňuje, že v EU také chybí jednoznačná pravidla pro deaktivaci zbraní. Zmiňuje přitom teroristické útoky v pařížském klubu Bataclan, kde byly použity právě zbraně úředně vedené jako nefunkční. Komise byla přitom již v roce 2008 vyzvána k tomu, aby se pokynům pro deaktivaci zbraní věnovala. Učinila tak až se sedmiletým zpožděním, pár dní po střelbě v Paříži v listopadu 2015.
