Jedním z důvodů, proč centrální banky včetně té české postupně přecházely na režim cílování inflace, je to, že jasně stanovený inflační cíl a transparentní měnová politika údajně dokáží poměrně dobře formovat inflační očekávání. To pak centrální bance umožní ovlivnit inflaci v relativně krátkém časovém horizontu. Nicméně je záležitost inflace něco, co spotřebitele skutečně trápí?
Tuto otázku si spolu se svými kolegy nedávno položil také Alberto Cavallo, ekonom z americké univerzity známé pod zkratkou MIT (Massachusetts Institute of Technology). Jeho závěry přitom zní, že přístup obyčejných lidí k inflaci lze spíše než jako systematický popsat jako chaotický a zmatený, což dvojnásob platí zejména o zemích, kde je inflace dlouhodobě nízká a stabilní.
To, co je tedy pro centrální bankéře klíčové s ohledem na stanovení „správných“ úrokových sazeb (a pro ekonomy vzhledem k tomu, jak se centrální banky zachovají), běžného spotřebitele příliš nezajímá. Z výzkumu Cavalla, který byl záměrně prováděn v prostředí dvou poměrně odlišných ekonomik, které mají s inflací dosti rozdílné zkušenosti, Argentiny a Spojených států, vyplývá, že většina lidí se hodnocením současné a předpokládané budoucí inflace zabývá jen příležitostně a nahodile.
Zajímavým zjištěním je, že obyvatelé, pokud se již otázkou inflace nějak zabývají, mají tendenci podhodnocovat úroveň cen v minulosti, a tím pádem nadhodnocovat růst cen. „Lidé mají hroznou paměť,“ říká Cavallo. „Dokonce i na takovém místě, jako je Argentina, kde je inflace vysoká, a je tedy důležité ji správně odhadnout, lidé nemají ponětí o tom, jaké byly minulé ceny. Mají tendenci domnívat se, že minulé ceny byly mnohem nižší, než byly, a myslí si tedy, že inflace je mnohem vyšší, než je. V inflačních očekáváních se tak často objevuje vzestupná tendence,“ shrnul hlavní autor výzkumu.
Nadvláda „hlučných“ aneb Když dumb money drtí smart money – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/oE1eMU6d2y prostřednictvím @roklen24 #smartmoney #dumbmoney pic.twitter.com/QllHbIwoOI
— Roklen24.cz (@roklen24) 31. ledna 2019
Přesto však výzkumníci také zjistili, že lidé v Argentině absorbují relativně více informací o inflaci než lidé v USA. To ovšem vzhledem k tomu, že v USA se roční míra inflace během pěti let před prováděním studie pohybovala v průměru kolem 1,8 %, zatímco v Argentině to bylo 22,5 %, není nijak překvapivé. „Myslím si, že jde o dobrý důkaz toho, že v zemích s vyššími mírami historické inflace jsou lidé nuceni být více na pozoru,“ říká Cavallo. To také napovídá, že lidé v zemích s nižšími mírami inflace se v této otázce chovají jako „racionální ignoranti“.
Koncept racionální ignorance či racionální nepozornosti přitom poukazuje na fakt, že v současném světě, kde existuje takřka nekonečně mnoho informací, nejen mnohdy není možné je všechny shromáždit, vyhodnotit a zpracovat, ale často to není ani žádoucí vzhledem k maximalizaci prospěchu jednotlivce. Ten tak v každé chvíli zvažuje, nebo by měl zvažovat, jak vysoké jsou potenciální benefity daných informací s ohledem na náklady, které vyžaduje jejich získání. „Existují důkazy o racionální nepozornosti. Lidé věnují pozornost jen tomu, co potřebují,“ uzavřel ekonom z MIT.
