Některé firmy ze Silicon Valley mají ve svém vrcholovém managementu blbce. A psychologické studie dokládají proč. Je prý totiž méně pravděpodobné, že milí lidé zpochybní existující pravidla a přijdou s nějakou inovací. A naopak. Jenže neurvalost ještě nedělá efektivního lídra.
Bezohledný rovná se inovativní?
Průzkum ukazuje, že lidé, kteří jsou milí a jako takoví se snaží ve styku s jinými lidmi vyhýbat přímé konfrontaci, s menší pravděpodobností zpochybní zaběhlá pravidla a nabourají všeobecné přesvědčení o tom, jak se mají věci dělat. Vzhledem k jejich odporu ke konfliktu pak nepřekvapí, že milí lidé také s menší pravděpodobností přijdou s nějakou kreativní inovací. Píše to psycholog, autor a speaker Nick Tasler v článku zveřejněném na serveru Quartz.
To, že bezohlední lidé mohou být ve skutečnosti skvělými podnikateli, podle něj dokládá i úspěch, jakého dosáhl Travis Kalanick v čele Uberu. Příliš mnoho podnikatelů a inovátorů však prý nadále propadá mýtu Steva Jobse, tedy myšlence, že někteří lidé jsou prostě tak skvělí, že si nemusí dělat starosti s city jiných a že inovace musí jít nutně ruku v ruce s neurvalostí. Nedávný konec manažerského týmu společnosti Uber je podle něj dokladem toho, že se duch Steva Jobse v Silicon Valley nad řadou startupů stále vznáší.
Elon Musk jako nový Steve Jobs
A jako na každém takovém mýtu je i v tomto případě část pravdy. Inovátoři a podnikatelé opravdu musejí být ochotni plavat proti proudu. Pokud by se příliš starali o to, co si myslí druzí, a nedejbože ještě o to, co druzí cítí, měli by potíže vyhazovat ty, kteří nedělají dobře svou práci, nebo dávat kritický feedback technickému týmu, který jde špatným směrem.
Lídr versus inovátor
Často se však podle něj přehlíží fakt, že skvělý lídr by měl mít trochu jiné vlastnosti než velký inovátor. Pokud je inovátor blbec, dá se to tak nějak pochopit. Ale u CEO je téměř nemyslitelné, aby se choval k lidem bezohledně, a přitom byl efektivním a transformativním lídrem.
Ti nejlepší lídři jsou podle Taslera naopak do značné míry opravdu milí lidé. Tato vlastnost CEO a dalším manažerům pomáhá vytvářet soudržné spolupracující týmy. A i když je v záporném vztahu s úspěšnou inovací, jde podle Taslera jen o velmi slabou závislost. Existuje přeci řada úspěšných inovátorů, kteří blbci nejsou. Kupříkladu Mark Zuckerberg z Facebooku, Jeff Weiner z LinkedInu či Shantanu Narayen z Adobe. Ti všichni prý mají u svých zaměstnanců příznivé hodnocení minimálně z 95 %.
U inovativních společností existují podle psychologa v zásadě čtyři typy lídrů:
- Někteří jsou výbornými inovátory, nedokážou však své kolegy příliš dobře inspirovat.
- Jiní jsou naopak efektivními lídry, ale jejich myšlení či postupy zase nejsou až tak inovativní.
- Jiní (ti nejhorší) jsou jednak špatní manažeři a zároveň zrovna nevynikají v kreativním myšlení.
- No a pár z nich se dá označit jako inovativní lídři, kteří vynikají v inovativním myšlení a zároveň dokážou skvěle inspirovat ostatní, aby je následovali.
Vzácný druh
Charismatičtí a inovativní lídři jsou samozřejmě pro pozici CEO ideální, ale je jich pomálu. Firmy tak řídí manažeři ze všech čtyř skupin, přičemž někteří z nich mohou být opravdoví „kokoti“.
Pravda o Silicon Valley: „Většina zakladatelů startupů jsou psychopati“
A na to nedávno doplatil právě Uber. Po tom všem, co se ve firmě stalo, však podle Taslera nelze očekávat, že se Silicon Valley prožene vlna „slušnosti“. Dokud totiž lídr odvádí kvalitní práci, těžko jej bude někdo napomínat, natož vyhazovat. Pro všechny firmy totiž platí, že hlavním měřítkem kvality a výkonu je hospodářský výsledek. Ani u Uberu se nikdo o kulturu a styl řízení příliš nestaral, dokud se firma nezačala propadat do červených čísel.
Povyk kolem Uberu nicméně ukázal, že je velký rozdíl mezi tím, být „milý“ na jedné straně a ohleduplný na straně druhé. Urážet ostatní není zrovna ten nejlepší způsob, jak se ke svým spolupracovníkům chovat. Pravda, inovátoři občas musí někomu šlápnout na kuří oko, ale nesmí porušovat práva jiných. Případ Uberu asi žádnou revoluci v Silicon Valley nezpůsobí, ale pro mnohé lídry může být inspirací k zamyšlení nad tím, kdy jde ještě o upřímnost a kdy už je to přes čáru.
