Ekonomická nejistota jako nejlepší antikoncepce

Japonsko se léta trápí se stárnoucí populací, Spojené státy zase očekávají brzký odchod do důchodu nejpočetnější poválečné generace. Demografické změny a porodnost jsou nejen velké sociální, ale hlavně ekonomické téma. Proč se výkyvy porodnosti v průběhu 20. století opakovaly a způsobují nejednomu ekonomovi bolehlav? A jak reformovat sociální systém kvůli stárnoucí populaci?

Nejpopulárnější příklady silných generací, na které si většina z nás vzpomene, jsou Husákovy děti anebo početná poválečná generace. Ta je zpravidla „zdůvodňována“ poválečnou euforií ve společnosti či návratem vojáků z bojišť. Data však podle Bastiena Chabé-Ferreta a Pauly Gobbiové hovoří o vysoké porodnosti po druhé světové válce i v zemích, které do ni nebyly zapojeny. Podle zmíněných ekonomů byla těhotenství jen odložená a hlavně například nevysvětlují zvýšenou porodnost ve Spojených státech už na počátku 30. let.

Náklady na děti

Ekonomové, kteří studují toto téma, se často snaží vysvětlit výkyvy v porodnosti pomocí nákladů na dítě – nejen peněžních, ale také časových, tedy nákladů obětované příležitosti. Matky totiž často uvažují tak, o kolik peněz nebo postupu v jejich kariéře (za dobu mateřské) přijdou. S tímto předpokladem se shoduje fakt, že tyto náklady byly pro poválečnou generací nízké, tedy alespoň v USA.

Proč? To ukazují ve své studii Ferreta a Gobbiová. Prvním důvodem je, že se mnoho žen ve Spojených státech, ale i jiných vyspělých zemích, přesunulo do pracovního procesu během druhé světové války. Po jejím skončení však opět vzrostla poptávka po mužské práci, a tak mladá generace žen měla větší problémy sehnat práci. Kvůli nejistotě pak častěji volila brzký rodinný život. Fluktuace poptávky po práci žen však zcela nevysvětlují prudké výkyvy porodnosti.

Druhým možným důvodem je dle autorů technologický boom. Ten měl za následek využití nových spotřebičů v domácnosti, které matkám šetřily čas a dovolily se jim starat o více dětí najednou. Třetím jsou pak náklady na bydlení, které v poválečných letech podle studie klesly.

Zakopaný pes je v …

Co když však nejsou náklady tím hlavním faktorem, který hýbe s porodností? Podle Ferreta a Gobbiové je tímto faktorem „riziko“ mít děti. Riziko můžeme rozdělit na zdravotní a finanční. Americké statistiky ukazují, že období, kdy nejvíce klesla rizikovost úmrtí během porodu, byla zároveň období, kdy se porodnost nejvíce zvyšovala.

Proč mají děti náctiletých (nejen v mládí) těžší život?

Vychovávat děti je rizikovější životní období, jelikož potomci vyžadují konstantní dohled. V období ekonomických obtíží navíc rodiče nemohou snížit peněžní náklady na děti, protože jejich výchova je vyžaduje konstantně. Kvůli vyžadovanému dohledu pak nemohou ani zvýšit čas strávený prací.

 

Většina ekonomických výzkumů potvrzuje, že doba ekonomické nejistoty minimálně posunuje plánování dítěte, alespoň u rizikově averzních rodičů. Pokud se jedná o dlouhé období ekonomické nejistoty, může dokonce ovlivnit rozhodnutí, kolik dětí bude žena během života mít, uvedl Ferreta a Gobbiová, kteří posuzovali data z amerického sčítání lidu.

Velká hospodářská krize a druhá světová válka byly jistě jedny z největších období ekonomické nejistoty v historii, kdežto období těsně po druhé světové válce bylo epochou ekonomického růstu. Autoři studie tak připisují demografické výkyvy větší a menší porodnosti právě těmto abnormálním ekonomickým podmínkám. V českých podmínkách toto období nastalo počátkem 70.let, kdy Československý stát zavedl k dispozici levné novomanželské půjčky a podporu nového bydlení pro mladé rodiny. Dalším faktorem tohoto období bylo i zakládání rodin několikrát uvedenou silnou poválečnou generací.

Nadvláda „hlučných“ aneb Když dumb money drtí smart money

Newsletter