Právě se nacházíme v době, kdy výraz „bublina“ by klidně mohl být horkým kandidátem na vítěze v soutěži o nejpoužívanější slovo v ekonomických médiích napříč světem. Nemovitosti jsou předražené (zejména pak ty v Kanadě a Austrálii), akcie jsou předražené (zejména pak ty ve Spojených státech), nafukuje se bublina pasivního investování a úvěrů, ať už jde o hypotéky, studentské půjčky či půjčky na automobily.
Analytici a ekonomové se tedy shodují, že někdy v blízké době musí udeřit další finanční krize, ovšem málokterý si troufne předpovědět, kde a jak k tomu dojde, a hlavně kdy k tomu dojde. Nikoliv však Mezinárodní měnový fond (MMF), který právě přišel s novou zprávou o finanční stabilitě, která mimo jiné podrobně mapuje hlavní aspekty dalšího finančního krachu (celý report si můžete přečíst zde). To nejzajímavější z ní vytáhl server Zero Hedge.
Korekce? Pravděpodobně v následujících třech měsících
I podle MMF jsou hlavními rizikovými místy nynější hospodářské expanze, kterou v současné době zažívá vyspělý svět, zejména rostoucí zadlužování a přemrštěné ocenění aktiv. Tyto povážlivé aspekty pak mohou snadno obrátit směr vývoje k horšímu. K tomu je však potřeba nějakého spouštěče. Potenciální spouštěcí mechanismy pak MMF vidí ve změně rizik, a to především ze strany měnové politiky centrálních bank. Ty ve světle přehřívajících se ekonomik – pomalu, ale přece – přistupují ke zpřísňování podmínek a začínají opatrně zvyšovat úrokové sazby.
Další finanční krach, který započne snížením cen nemovitostí a akcií, které dosud rostou na přehřátých trzích, zhruba o 9 až 15 %, by se měl objevit nejspíše na začátku roku 2020. Takto to MMF odhadl na základě DSGE (dynamic stochastic general equilibrium) modelu sestaveného za pomocí dat ze 40 ekonomik. O něco později by pak měly začít padat i ceny dluhopisů. Na to budou centrální banky, které do té doby mírně zvýší sazby, reagovat jejich opětovaným snižováním.
Za osm týdnů korekce, do dvou let krach
Na následujícím obrázku, na levé mapě, můžete vidět, jak MMF odhaduje ztrátu HDP v jednotlivých zemích v souvislosti s oním finančním krachem a následnou hospodářskou recesí (čím tmavší barva, tím vyšší budou ztráty). Citelně bude zasažena Kanada a Evropa, zejména pak jihoevropské ekonomiky, Velká Británie a Švédsko. Na pravé mapě pak lze sledovat, jak krize zasáhne kapitál bank. Nejvíce by měla dopadnout zejména na kanadské a také turecké a čínské banky, dále pak banky v některých evropských státech, jako je Francie, Švédsko či Norsko.
