Velká Británie se nemusí vypořádat jen s následky referenda, v němž se lidé rozhodli opustit Evropskou unii. Musí také řešit zásadní otázky v energetice. Vláda totiž potřebuje najít 100 miliard liber na to, aby se v zemi po roce 2020 mohlo svítit. Bude třeba nahradit stárnoucí generátory, uvedl server Bloomberg.com.
V další dekádě totiž v zemi skončí provoz více než 12 elektráren. Vláda premiéra Davida Camerona pracuje na tom, aby připravila pobídky na novou energetickou infrastrukturu. Najít tyto peníze bude ale po rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii obtížnější, upozornil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Lidé, kteří rozhodují, podle něj nemají rádi nejistotu, zejména v ekonomickém výhledu. „Britská energetická soustava patří k nejstarším na světě. Velmi rychle stárne, potřebuje nové kapacity,“ dodal Birol.
Investoři již britské projekty přehodnocují. Například švédský státní koncern Vattenfall, který plánuje investovat 5,5 miliardy liber do větrných farem na východním pobřeží Anglie, přehodnocuje rizika projektu firmy PensionDenmark, která také financuje energetické projekty v zemi. Firma uvedla, že v případě odchodu Británie z EU nebude mít o nové obchody zájem.
Pro vládu, která se snaží přilákat do konce desetiletí na energetickou infrastrukturu 100 miliard liber, je to znepokojující zpráva. Už teď země čelí riziku cenových vrcholů v této zimě poté, co bude několik elektráren odstaveno, poznamenal analytik Deutsche Bank James Brand. Letos mají skončit zdroje o výkonu sedm gigawattů, což odpovídá 11 procentům spotřeby Británie ve špičce. „Už nyní máme problémy s dodávkami energie do sítě v následujících zimách,“ potvrdil profesor University of Glasgow Paul Younger,
Britská vláda se soustředí na podporu větrné energie na moři a na nové jaderné bloky. Chce snížit znečištění vzduchu a udržet ceny elektřiny na dostupné úrovni. Představenstvo francouzské energetické firmy EDF zvažuje finální investici do jaderné elektrárny Hinkley Point, kterou staví na jihozápadě Anglie. Několik větrných farem na pobřeží Severního moře si zajistilo financování loni.
Zatím není jasné, jak detailně brexit změní politiku ministerstva energetiky a klimatických změn. Tento týden by ministři měli přijmout cíl na omezení emisí oxidu uhličitého do roku 2030. Ministryně energetiky Amber Ruddová na twitteru napsala, že vláda chce nyní i budoucnu zajistit spotřebitelům jistou, cenově dostupnou a čistou energii.
Nejistota vyvolaná rozhodnutím opustit EU ale může zpomalit rozhodování o investicích do energetiky ve dvou až třech letech, konstatoval Simon Currie z Norton Rose LLP Fulbright. „Británie nyní prostě nemůže říct, že je v ustáleném stavu a nepotřebujeme nic stavět, můžeme takto pokračovat dál,“ dodal Currie, podle kterého Británie potřebuje víc investic. Celý průmysl nemůže mít pauzu po dobu dvou let, dodal.
Příští vláda by nemusela dodržet dohodu s EDF o elektrárně Hinkley, protože tento projekt požene ceny energie nahoru, upozornil analytik společnosti Bloomberg Intelligence Elchin Mammadov. Reaktory by vyráběly energii za dvojnásobek aktuální tržní ceny a mají také vyšší náklady než větrníky nebo plynové elektrárny.
Hinkley Point je podle Mammadova velký problém. „Současná vláda se snaží, aby se dokončil. Další kabinet si ale může začít klást otázku, zda elektrárnu potřebujeme. Je to velmi drahý projekt a je to projekt EU,“ podotkl. Podle mluvčího Vattenfallu představuje odchod Británie z EU pro energetický sektor riziko na časové období, které zatím nelze přesně určit. Navrhované větrné farmy Vattenfallu by vyrobily 1,8 gigawattu elektřiny.
Ne každý byl výsledkem hlasování o brexitu ohromen. Podle Energie UK se lidé nemusí obávat, světlo bude, elektřina a plyn budou proudit do domácností a firem. Společnost Dong Energy, největší výrobce větrné energie na moři, si je jistá, že Británie si tyto větrníky udrží. Pobřeží Británie a vysoká rychlost větru jsou příznivé pro investice. „Energetická politika není závislá na členství v EU,“ dodala finanční ředitelka Dong Energy Marianne Wiinholtová.
Odchodem Britů z EU se některé ze struktur financovaných projektů naruší. Bude se muset například detailně vyřešit statut Evropské investiční banky (EIB), která má sídlo v Lucembursku. EIB půjčila Británii v posledních osmi letech 42 miliard eur, z toho jen 7,7 miliardy loni. Téměř polovina z těchto peněz šla na boj proti klimatickým změnám.
