I když série spekulačních bublin, u kterých jsme měli v moderní historii tu čest být jim svědkem, jasně potvrzuje, že hypotéza efektivních trhů neplatí, lidé stále nevěří, že trh je možné systematicky překonávat. Proto stále více prostředků přesouvají do indexovaných fondů a šílenství ohledně pasivního investování tak pokračuje. Co za výhody však mohou nabídnout aktivní správa a aktivní fondy?
Jak informoval server Business Insider, pod správou pasivních investičních fondů jsou nyní na celém světě umístěny prostředky v hodnotě 6 bilionů dolarů, přičemž téměř jedna třetina spravovaných aktiv se nachází ve Spojených státech. Z aktivně spravovaných fondů naproti tomu prostředky rok co rok nezadržitelně odplouvají. Pasivní fondy tak v současné době válcují ty aktivní a jak ukazuje následující graf od agentury Moody´s, tento vývoj by měl pokračovat i v následujících letech. Podle předpovědi Moody´s by pasivní fondy měly dosáhnout 50 % tržního podílu ještě před polovinou 20. let a definitivně tak porazit fondy aktivní.
Pasivní fondy válcují aktivní. Vládce je však jen jeden. Znáte ho?
Pasivní investování vychází z hlavní myšlenky teorie efektivních trhů, podle které se všechny dostupné tržní informace rychle promítnou do ceny aktiv, a není tedy možné vydělat na jejich uměle podhodnocené ceně. Pasivně spravované fondy se nesnaží překonat průměrný výkon trhu a cílí právě na průměrné výnosy. V podstatě tedy kopírují vývoj trhu, který je daný příslušným indexem – proto se pasivně spravovaným fondům říká také indexové fondy.
Barry Ritholtz, šéf společnosti Ritholtz Wealth Management, se však ve svém článku na serveru Bloomberg zaměřil na analýzu (zdánlivých) výhod, které investorům mohou nabídnout aktivně spravované fondy.
Vyšší výnosy
Hlavní výhodou, kterou aktivně spravované fondy slibují oproti pasivnímu investování, je vyšší výkonnost. Správu totiž mají na starosti zkušení manažeři s čichem na investiční instrumenty, kterým se v budoucnu povede lépe než trhu. A některým z nich se to dokonce i daří. Ovšem, jak upozorňuje Ritholtz, vybrat si takového úspěšného manažera může být stejně těžké jako samotný „stock-picking“, tedy kdybyste si akcie vybírali sami.
Americké firmy hromadí hotovost jako šílené – Roklen24.cz https://t.co/Yw43VNS1Xt prostřednictvím @roklen24 #USA #business #cash #hotovost pic.twitter.com/JMpGbskaHf
— Roklen24.cz (@roklen24) 20. září 2017
Investování s cílem
I když si to mnozí ekonomové nechtějí připustit, řada investorů není tvořena jen bezcitnými homo economicus, jejichž jednání je poháněno výlučně touhou po zisku. Někteří chtějí prostřednictvím svých investic vyjádřit také svou víru, například různé sociální či environmentální hodnoty (jde o tzv. sociálně odpovědné investování). A právě tento přístup, který bude podle Ritholtze stále oblíbenější, mohou nabídnout především aktivní fondy.
Časování trhu
Dobrým důvodem, proč zvolit aktivní správu, je podle Ritholtze možnost řízení rizik. Jde tedy například o to, aby investor včas opustil trh – tedy ještě předtím, než dojde k výrazným propadům. Historie však ukazuje, že odhadnout počátek medvědího trendu nebývá nic jednoduchého, a tak časování trhu vede v dlouhodobém horizontu spíše k horším výsledkům.
Taktika
Aktivní zásahy do portfolia by se podle Ritholtze neměly používat na časování trhu a podobné experimenty, ale měly by být taktické a podle předem daných a striktních pravidel. Jedná se zejména o období medvědích trhů, kdy může být výhodné převést část investic z rizikových a volatilních aktiv, jako jsou například akcie, do bezpečnějších dluhopisů.
Padající trhy? Osm pravidel, jak odhadnout dno a chytit býka
Stinnou stránkou aktivně spravovaných fondů ovšem bývají vysoké poplatky a riziko, které mnohdy není adekvátně vyrovnáno adekvátním překonáním trhu, jelikož dosahovat systematicky vyšších výnosů než trh je v realitě mimořádně náročné. A zdá se, že zejména pro konzervativní investory, kterých je většina, jsou tyto záležitosti zásadní, proto lze očekávat, že význam aktivních fondů bude nadále upadat.
