Pozemní digitální televizní vysílání je pro komerční televize nejdražší distribuční cestou a pro dlouhodobé fungování budou muset změnit svůj obchodní model. Televize totiž musí platit značné částky pro zachování terestrické infrastruktury, což u jiných způsobů distribuce nemusí. V dnešní tiskové zprávě to uvedla televizní skupina Nova. V letech 2020 až 2022 přitom Česko čeká přechod na novou terestrickou platformu DVB-T2. Jeho financování by podle Novy i televize Prima měl zajistit stát.
„Za ostatní distribuční cesty přitom neplatíme, naopak nám umožňují generovat dodatečný příjem pro financování našeho programu a výroby,“ uvedla Nova v dnešním vyjádření pro ČTK. Terestrické vysílání má v současnosti podíl na distribuci TV signálu k divákům kolem 60 procent. Zbytek připadá na kabelové a internetové televize a satelitní vysílání. Během přechodu na digitální vysílání v roce 2011 podíl terestrického příjmu poklesl zhruba o 20 procentních bodů.
Přechod z DVB-T na DVB-T2 bude podle Novy vyžadovat zásadní financování ze strany státu, tedy z peněz daňových poplatníků. Dojde tak ke zvýhodňování určité distribuční cesty oproti těm ostatním. Návrh nového obchodního modelu, který by dlouhodobě fungoval, čeká od operátorů.
„Přechod na DVB-T2 je pro nás zásadní vynucená změna, proto očekáváme, že náklady související s přechodem na DVB-T2, včetně provozu přechodových sítí, budou hrazeny státem,“ uvedla Prima. Přechod na novou platformu by se měl podle televize odehrát co nejrychleji, ideálně během půl roku. Prima by uvítala, aby ministerstvo průmyslu a obchodu urychlilo přípravu přechodu a ujasnilo se, kolik bude multiplexů a komu je stát přidělí. „Jako televize se pak domníváme, že televizní trh z hlediska počtu kanálů je v ČR již plně saturován,“ uvedla televize.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) je nejvhodnější termín přechodu na DVB-T2 rok 2022, aby se domácnosti, kterých se přechod bude týkat, mohly na případnou výměnu televizních přijímačů nebo set-top-boxů připravit. Ministerstvo nebude výměnu TV přijímačů finančně podporovat, ale bude se podílet na informační kampani, která bude nutnost pořízení nových koncových zařízení doprovázet.
„MPO vyjde tomuto procesu vstříc jak informační kampaní, tak podporou certifikačního procesu, který by měl zajistit dostupnost vhodných přijímacích zařízení na trhu. Očekávám samozřejmě i spolupráci a podporu ze strany provozovatelů televizního vysílání, zejména ČT, operátorů vysílacích sítí i prodejců spotřební elektroniky. Zapojit by se měla i Česká obchodní inspekce, aby ochránila spotřebitele od nekalého jednání některých prodejců,“ uvedl Mládek.
Přechod na DVB-T2 si vyžádá chystané přidělení frekvenčního pásma 700 MHz pro rychlé mobilní sítě. Ve stávajícím standardu DVB-T by pak na zbývajících kmitočtech nebylo možné vysílat současné množství kanálů. Vedle radiokomunikačního účtu a státu by podle generálního ředitele Českých Radiokomunikací Martina Gebauera další omezení spektra pro televizní vysílání bylo možné hradit z výnosu aukcí uvolněných kmitočtů pro mobilní sítě, podobně jako tomu bylo například v sousedním Německu.
ČRa chtějí od září spustit certifikaci, která povede k označení televizních přijímačů schopných přijímat DVB-T2. „Ani kodek H.265/HEVC, s nímž se počítá pro vysílání DVB-T2 v České republice, nemusí být zárukou, že televizor vysílání regulérně rozkóduje,“ podotkl Marcel Procházka z ČRa. Průměrné stáří televizorů v českých domácnostech je nyní 5,5 roku, uživatelé televize nejčastěji mění po pěti až sedmi letech.
