Globální poptávka po zlatě v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně poklesla o 18 %. Za tímto poklesem stojí primárně vyspělé trhy, až se zdá, že na Západě ztrácí zlato na atraktivitě. To se ovšem nedá říct o Číně, kde se za stejné období poptávka po drahém kovu zvýšila o 8 %, a o Indii, kde vzrostla o 15 %, citoval server The Daily Economist data World Gold Council. Kdo další touží po zlatu a co to může znamenat?
Čínská a indická poptávka po zlatě budí pozornost natolik, že server BullionStar.com vytvořil graf s názvem Chindia Gold Demand. Ten se skládá z vývoje tří komponent – objem indického dovozu zlata, změna zlatých rezerv Čínské lidové banky (PBOC) a výběr zlata ze šanghajské burzy zlata (Shanghai Gold Exchange). Na vývoji všech těchto složek lze od roku 2008 až do 2017 pozorovat výrazně rostoucí zájem o zlato ze strany tzv. „Chindie“.
Kdo doopravdy kontroluje cenu zlata a stříbra?
V prvním čtvrtletí roku 2017 dosáhla čínská poptávka po zlatě 282,4 tun, což je nárůst o 8 % oproti prvnímu čtvrtletí roku 2016. Čína se tak stala největším zlatým „spotřebitelem“ na světě. Ještě dynamičtější je však vývoj indické poptávky, která za první čtvrtletí tohoto roku dosáhla 123,5 tun, což je oproti prvnímu čtvrtletí minulého roku nárůst o 15 %. Pro představu, globální poptávka po zlatu činila v tomto období 1 034,5 tun, což je oproti prvnímu čtvrtletí minulého roku pokles o 18 %.
Další zemí, která v poslední době přichází žlutému kovu na chuť, je Rusko. Tamní centrální banka nakoupila v prvním čtvrtletí letošního roku 65,3 tun, což by na ročním základě bylo 261 tun. Nicméně podle analytiků bude Rusko v příštích měsících nakupovat o něco méně. Za celý rok se však jistě dostane na hodnotu 200 tun, podobně jako v letech 2015 a 2016.
Jak vydělat na zlatu a stříbru? Víme, kdy nakupovat
Trend zvyšování poptávky na rozvojových trzích je nepřehlédnutelným fenoménem posledních let. Tyto země, z nichž má řada nakročeno k tomu, aby v budoucnu nahradily USA a Evropu na pozicích lídrů světové ekonomiky, zřejmě začínají tušit, že s výhledem na budoucí změny v rovnováze sil na poli globální ekonomiky už americký dolar či americká aktiva obecně nejsou zcela smysluplnou rezervou. Naopak staré dobré zlato, jehož cena není přímo závislá na výkonu určité ekonomiky a které s grácií ustojí i finanční krize a politické otřesy, se zdá být velmi výhodnou alternativou.
