V posledních letech si investoři oblíbili investovat do zemědělské půdy. Možný důsledek? „Český zemědělec do budoucna nebude ochoten investovat do půdy nebo platit vysoký pacht, na který nevytvoří zisk,“ říká pro Roklen24 Mojmír Severin, externí poradce MONETA Money Bank pro sektor zemědělství a ekoenergii.
Mohl byste shrnout, jaký je momentální stav českého zemědělství?
Už nyní vidíme, že nejen minulý rok, ale i výsledky za první pololetí, ukazují pokles indexu hrubé produkce v zemědělství. Bylo to dáno několika vlivy. V minulém roce jsme zaznamenali poklesy v živočišné výrobě, které způsobily velké snížení cen mléka. Letošní predikce tlačí dolů spíše výsledky rostlinné výroby, kde ztrátu odepíšeme díky vlivům počasí asi o 15 procent. Na základě predikcí to může znamenat pokles přibližně o šest procent.
Jak se českým zemědělcům daří získávat dotace z Evropské unie, ať už těm velkým, tak především těm malým?
Čeští zemědělci jsou velmi úspěšní při čerpání jak nárokových dotací, tak těch investičních. Určité návyky si mohli osvojit už před vstupem do Evropské unie. Velkou roli zde sehrává i Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), kterému se dle mého soudu dobrou strategií podařilo již od samého počátku nastavit administrace žádostí a jejich vyhodnocování. Snaha agentury pokračuje nyní směrem k zjednodušení žádostí a k zrychlení celého procesu. Rozdělení dotací mezi malé a velké podniky pak záleží na nastavení konkrétních podmínek kola či daného investičního opatření. Můžeme však říci, že v posledních letech vlivem kategorizace projektů uspěla spousta malých projektů podaných farmáři.
Tvrdíte, že se dlouhodobě nedaří posilovat přidanou hodnotu zemědělské výroby, čím to je?
Tento fakt nastal již v historii, a to vlivem nastavení celého dotačního systému. Navíc v kombinaci se ztrátou některých tradičních zpracovatelských oborů jako je například cukrovarnictví. Navyšování přidané hodnoty se nám nedaří dlouhodobě řešit. My umíme danou komoditu dobře vyrobit, popřípadě zodbytkovat, ale už méně přetavit v konkrétní výrobu. Těch současných důvodů je několik. Je to nastavení celého zpracovatelského průmyslu. Velmi významnou roli (často negativní) zde hraje i politika obchodních řetězců. A právě jejich politika spolu se stanovením marží na dovezenou a domácí produkci vyvolává velké spory na jednotlivých stranách a celou situaci velmi znepřehledňuje.
Říkáte, že: „Ceny půdy v České republice musí být podvázána profitabilitou.“ Můžete to rozvést?
Je to pro mne jasný pohled. Tak jak je u nás polarizované zemědělství včetně držby půdy – malí hospodáři hodně na vlastním, ale právnické osoby pronajímají v průměru více než 85 procent své výměry. Český zemědělec do budoucna nebude ochoten investovat do půdy nebo platit vysoký pacht, na který nevytvoří zisk. S novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky (SZP) se dá očekávat větší důraz na enviromentální, chcete-li mimoprodukční význam zemědělství. Toto v korelaci s možným budoucím poklesem dotací může znamenat nižší profitabilitu zemědělství.
Jak hodnotíte Českou republiku z hlediska produkce bio potravin?
Z pohledu výsledku zemědělství je to velmi okrajové téma. Bio potraviny se řeší spíše na straně spotřebitele. Myslím si, že rozvoji stále brání vyšší cena. Ta nám pak v konečném důsledku určuje poptávku po daném produktu a následné náklady nám velmi rostou.
Jak se mění trendy? Lidé již například nejezdí na vzdálenější farmy pro bio potraviny … Jaký očekáváte budoucí vývoj?
Je to přesně tak, jak jste řekla. Většímu rozšíření brání nižší kupní síla většiny obyvatel. Na to pak svou politikou slev reagují řetězce. Založit si vlastní prodejní síť je navíc velmi obtížné. Pár pokusů tu vidíme, ale určitě se nejedná o plošnou záležitost. Určitě tomu pak napomáhají různé regionální značky a aktivity, které se snaží tento typ potravin propagovat např. Chutná hezky jihočesky, Regionální potravina a jiné.
Jaké bude české zemědělství v nadcházejících letech?
O budoucnosti českého zemědělství bude rozhodovat nastavení Společné zemědělské politiky po roce 2020. Nyní je několik variant, jak celý systém bude vypadat. Vyjednávání o konečné podobě SZP pak bude ovlivňovat i rozpočet EU. Kapitola zemědělství v něm patří k těm zásadním a přesahuje více než 42 procent. Situace kolem brexitu či již deklarované navýšení výdajů na obranu Evropské unie nám vyvolávají tlak na snížení podílu do zemědělství. Z pohledu České republiky bude důležité uhájit i některé naše zájmy, například musí být zohledněn fakt historického nastavení našeho zemědělství co do průměrné velikosti farmy. Tím se od unijního průměru výrazně odlišujeme.
Spolupracujete s Moneta Money Bank, mohl byste přiblížit, na co především zemědělci poptávají finanční prostředky?
Jednoznačně můžeme říci, že výsledky jednotlivých kol se nám pozitivně projevují na růstu zájmu o financování dlouhodobých investic do nemovitostí. Ve srovnání s uplynulým obdobím můžeme mluvit o více než 30 procentní nárůstu. U finančních produktů, které využívají naši klienti Monety pro nákup zemědělské půdy, vidíme již v letošním pololetí o něco mírnější nárůsty, než tomu bylo v předešlém období. Potřeba provozního financování našich klientů zůstává dlouhodobě na stejné úrovni a kopíruje vyplácení záloh na dotace v průběhu roku.
