Německá ekonomika běží na vysoké obrátky. Ale pod nablýskaným povrchem zářivé ekonomické expanze se rýsují značné deformace, které mohou Německo přijít pěkně draho. Kdo za to může? Především politika levných peněz Evropské centrální banky.
Hospodářský zázrak?
Lepší situaci pro nadcházející volby do Spolkového sněmu si současná kancléřka Angela Merkelová nemohla přát. Podnikatelská nálada je přímo skvělá, nezaměstnanost na nejnižších úrovních od sjednocení Německa, mzdy rostou, pokladny v obchodech se plní, stavebnictví už jen těžko stíhá uspokojovat poptávku a exportéři zaznamenávají jeden rekord za druhým. V Německu vládne nálada blahobytu. A analytici bank, spolků a výzkumných ústavů zase revidovali své prognózy ohledně dalšího vývoje směrem vzhůru.
Například experti z Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) pro letošní rok počítají s růstem HDP o 1,8 %. „Pokud bychom měli letos tolik pracovních dnů jako v roce 2016, ležel by růst dokonce těsně nad dvěma procenty,“ cituje spolek německý server WirtschaftsWoche. Pokud bude tato expanze pokračovat i v roce 2018, a všechno nasvědčuje tomu, že bude, bude mít Německo na kontě celkem devět let nepřetržitého ekonomického růstu, což je nejdelší vzestup od osmdesátých let.
Fénixové povstali z popela: Neuvěřitelný vzestup Španělska a Portugalska
Obchod s iluzemi
Vše tak vypadá nanejvýš růžově. Je tu však jedno velké ALE. Boom, ve kterém se německá ekonomika nachází, v sobě skrývá velké riziko, protože je produktem příliš expanzívní politiky. Podle odborníků, vzhledem k tak rychle se rozvíjející ekonomice, by Německo potřebovalo úrokové sazby mezi 3 a 4 %. Ve skutečnosti je však ECB s ohledem na předlužené země na jihu Evropy drží na nule, resp. pod nulou. To pokřivuje strukturu produkce, nafukuje cenové bubliny na kapitálových trzích, zvyšuje zadlužování domácností a vládní investice.
Italská bankovní horečka klesla, i tak se zdraví pacienta nelepší
Léto je tady a nad Řeckem se opět stahují mračna. Hrozí bankrot?
Centrální banka, která se nechá vládami degradovat na agenturu pro zájmy ekonomického růstu, nepodporuje měnovou a finanční stabilitu, ale produkuje očekávání zrychlování růstu a spekulace na růst. „Obchoduje s iluzemi růstu a bohatství, které ve skutečnosti nejsou kryté a v budoucnu se také nedají realizovat,“ píše server WirtschaftsWoche.
Studie Banky pro mezinárodní vypořádání v Bazileji podle něj ukazují, že dlouhodobě příliš uvolněná měnová politika produkuje finanční cykly, které vedou k těžkým krizím. Výrazné růsty na akciových a nemovitostních trzích živí nerealistické pocity blahobytu, podporují zadlužování a oslabují vnímání rizik na straně investorů i samotných centrálních bank.
Nemocný muž Evropy
Zvláště náchylné je vzhledem k silné konjunktuře právě Německo. „Dlouhodobě může německé hospodářství bez problému s přetížením růst jen tempem nanejvýš 1,5 %,“ řekl serveru Stefan Kooths, hlavní ekonom německého Institutu pro světovou ekonomiku (IfW). „Boom nám může připadat dobrý, ale přesto zasévá semínko další krize,“ upozorňuje. Nakonec by se Německo mohlo znovu stát tím, čím bylo na začátku tisíciletí již jednou – „nemocným mužem Evropy,“ píše server.
Odstrašující případ: Francie
Zkušenosti z Francie naznačují, že nemusí jít jen o malování čerta na zeď. Na počátku minulého století ECB snížila s ohledem na špatný stav německé ekonomiky úrokové sazby eurozóny na 2 %. Pro rostoucí jihoevropské ekonomiky a Francii to však bylo příliš nízko. Levné peníze z Frankfurtu ve Francii způsobily boom spotřebitelských výdajů a nemovitostí a vládě odlehčily od nutnosti provádět potřebné reformy.
Od roku 2003 do 2005 pak francouzská ekonomika rostla rychleji než německá, a to s náskokem 1,4 procentního bodu. Zároveň se však vymkly kontrole mzdy – mezi lety 2000 a 2005 vyskočily ve Francii mzdové náklady o 10 %, tedy podobně jako je tomu v Německu od roku 2009. Když francouzská bublina následkem finanční krize praskla, ekonomika se zhroutila. A kvůli předtím způsobeným deformacím struktury produkce a rostoucím zásahům vlády do ekonomiky se dodnes ještě úplně nezotavila.
Nelehký úděl prezidenta Macrona. Čelí časované ekonomické bombě
„Pokud bude ECB dále přikládat do ohně současnému boomu levnými penězi, hrozí Německu stejný osud jako Francii,“ varuje Jörg Krämer, hlavní ekonom Commerzbank.
