Bitcoin v poslední době slaví úspěchy. Minulý týden si tato nezávislá virtuální měna vyšplhala pro nový rekord a překonala cenu jednotky zlata, což vzbudilo velkou pozornost finančních expertů. Některé podobnosti přitom naznačují, že má bitcoin ambici, stát se pro zlato vážnou konkurencí. Oprávněně?
„Pro některé investory je bitcoin, podobně jako zlato, bezpečným přístavem, do nějž se připlouvá v nejistých dobách,“ říká analytik Daniel Saurenz z Feingold Research, oslovený agenturou DPA. Paralely mezi zlatem a bitcoinem lze podle něj sledovat již od počátku. Množství bitcoinů v oběhu bylo cíleně omezováno a jeho zastánci jej tak považovali za ochranu před inflací. Pozitivně je hodnocen i fakt, že v obou případech chybí přímý vliv centrálních bank. Řada finančních expertů proto již léta předpokládá, že se z bitcoinu může postupně stát uchovatel hodnoty v případě krizí, hyperinflace nebo nadměrném tištění peněz.
Někteří odborníci se však ohledně takovéhoto vývoje netají svou skepsí. „Bitcoiny z mnoha důvodů nepovažujeme jako alternativu ke zlatu za vhodné,“ uvádí například analytici Commerzbank. Jako důvody zmiňují například malý trh a omezené šíření měny, nedostatečná míra pochopení konceptu a jeho krátkou historii (bitcoin vznikl v roce 2009), či extrémní cenovou volatilitu a vysoký podíl spekulativního kapitálu.
Pravdou je, že srovnání obou investic v řadě aspektů pokulhává. A to nejen vzhledem k rozdílným měrným jednotkám – zatímco cena zlata se zpravidla uvádí za unci (31 gramů), bitcoiny se obchodují jako virtuální jednotky na online burzách. Odborníci odhadují, že hodnota celosvětové zásoby zlata, vážícího zhruba 180 tisíc tun, dosahuje cirka sedmi bilionů dolarů. Hodnota všech bitcoinů, které jsou v současné době v oběhu, s necelými 21 miliardami dolarů přitom nedosahuje ani zlomek této částky.
Relativně malé množství bitcoinů činí tuto kryptoměnu náchylnou ke spekulacím a silným cenovým výkyvům. Od začátku roku cena bitcoinu vzrostla o zhruba 30 %, v meziročním srovnání si připsala dokonce 200 %. Mezitím však, tak jako v celé historii této měny, docházelo k obrovským výkyvům a náhlým propadům.
Pro ilustraci: Na konci roku 2013 vyšplhal bitcoin na své rekordně vysoké hodnoty nad 1000 USD, poté však brzy následoval sešup až pod hladinu 500 USD. Tehdy se zdálo, že je tato kryptoměna na odpis. A dnes míří opět zvesela vzhůru směrem k 1300 dolarům.
O směru pohybu kurzu na trhu s bitcoinem rozhodují mimo jiné lokální události v zemích a regionech, kde jsou alternativní měny žádané a vzácné. Například během krize v eurozóně se bitcoin stal kvůli kontrole toku kapitálu oblíbeným útočištěm pro obyvatele bankrotujících zemí, konkrétně Řecka a Kypru. Důležitým faktorem ovlivňujícím vývoj ceny bitcoinu je podle odborníků v poslední době také omezení devizových operací v Indii, Venezuele a v Číně, tedy zemích, kde se odvíjí značná část obchodu s touto virtuální měnou. Tyto skutečnosti navíc provází po celou dobu historie bitcoinu přítomný vliv spekulace, která je hnacím motorem i poslední bitcoinové rally.
Kdo ovládá globální trh s bitcoiny?
Mnozí investoři nyní podle analytiků sází na to, že americká komise pro dohled nad trhem s cennými papíry SEC schválí první veřejný burzovně obchodovaný fond (ETF) navázaný na vývoj bitcoinu a zaknihovaný na jedné z hlavních světových burz (NYSE). Díky tomu by se měla tato digitální měna v podobě investičního produktu stát přístupná širokému spektru investorů. Zda ke schválení dojde, je však zatím nejisté, projekt se totiž táhne již od roku 2013. Rozhodnutí by mělo padnout do 11.března. Pokud by americký regulátor fond odmítl, je dost dobře možné, že se bitcoinový rauš zase alespoň na čas rozplyne.
Bitcoin pokořil další rekord. Dočkáme se historicky prvního ETF?
