Ekonomie štěstí: Proč šťastní lidé vydělávají více (nikoli naopak)

Že větší bohatství vede ke šťastnějšímu životu, to je tvrzení, s kterým by patrně souhlasila většina lidí, kteří jej nemají. Ovšem zdá se, že i v tomto ohledu existuje nějaký bod nasycení. Alespoň podle vědců z Princetonské univerzity, kteří nedávno odhalili „optimální úroveň“ příjmu. Zajímavá je však i obrácená kauzalita; podle dalších studií se zdá, že čím šťastnější jste, tím více vyděláváte.

Vztah mezi bohatstvím, respektive příjmy a spokojeností, je mezi moderními ekonomy často diskutovaným tématem. Jedním ze zakladatelských příspěvků k této „ekonomii štěstí“ je známý Easterlinův paradox z roku 1974, který poukazuje na to, že lidé v zemích s vyšším HDP na hlavu ve skutečnosti nevykazují vyšší spokojenost než lidé v chudších zemích.

Easterlinův paradox je obvykle vysvětlován dvěma způsoby. Má se za to, že lidé své příjmy spíše než absolutně hodnotí relativně vzhledem k jisté referenční skupině, kterou mohou být právě obyvatelé jedné země. Jednodušším vysvětlením je, že lidé si na svůj příjem zkrátka „zvyknou“, ať už je víceméně jakýkoliv.

Pár moudrých citátů o Fedu a moderním systému bankovnictví

V roce 2010 se zase vědci z Princetonské univerzity snažili odhalit, při jakém příjmu je dosahováno nejvyšší úrovně štěstí. Pro prostředí Spojených států je tímto magickým číslem 75 tisíc dolarů ročně. To znamená, že dokud vyděláváte méně, s rostoucím příjmem vaše spokojenost bude stoupat. Avšak jen do doby, kdy vaše příjmy dosáhnou této částky; pak už v tomto ohledu nebude co zlepšovat.

Jiní vědci se však zaměřili na obrácenou kauzalitu; tedy jaký má úroveň spokojenosti vliv na příjmy. A zdá, že i zde to funguje. Z dat výzkumu zveřejněného v odborném časopise Národní akademie věd USA vyplývá, že dospívající a mladí lidé, kteří uváděli vyšší spokojenost se životem, také v pozdějším životě dosahovali vyšších příjmů.

Co za tím stojí? Odpověď na tuto otázku mohou dát další studie. Například na Illinoinské univerzitě zjistili, že šťastní zaměstnanci tráví více času v práci a méně času v pracovní neschopnosti. Podle výzkumu postaveném na amerických datech strávili nespokojení zaměstnanci o v průměru o 15 dní méně v roce na nemocenské než jejich spokojení kolegové.

Odbornice na lidské zdroje Lynda Spiegel zase zdůrazňuje vliv optimistického přístupu, který je přirozeně více vlastní šťastným lidem. „Spokojení lidé jsou ochotni více riskovat, akceptovat výzvy a zkoušet nové věci, což všechno jsou možnosti, jak dosáhnout vyššího výdělku,“ řekla profesionální koučka pro server GOBankingRates, „na špatná rozhodnutí pohlížejí jako na příležitost poučit se, nikoli jako na osobní selhání,“ dodala.

Krvácející trhy? Chytří investoři je milují!

S tím souvisí i to, že šťastní lidé více hledají cesty, jak se stále zlepšovat, a dozvědět se víc o tom, co je zajímá. Zkrátka pátrají po možnostech, jak nejlépe investovat do sebe. Rovněž jsou více orientovaní na řešení problémů, což je podle Liora Klorewicze, zakladatele a CEO marketingové poradenské společnosti Yael Consulting, v dnešních převažujících rušných pracovních prostředích nedocenitelnou vlastností.

Andrew Oswald, Eugonio Proto a Daniel Sgroi, ekonomové z anglické University of Warwick zase dokládají, že šťastní lidé jsou produktivnější. V jejich experimentů s náhodně vybranými osobami byla produktivita účastníků, kteří se cítili šťastní, o 12 % vyšší než u účastníků, kteří uvedli, že se cítí nešťastní.

Nejen, že štěstí vede k vyšší produktivitě, a ta následně k vyššímu platu, ale zaměstnavatelé upřednostňují šťastné uchazeče o práci i díky jejich schopnosti šířit pozitivní energii. Jde přitom nejen o vliv na zákazníky, ale také i na firemní kolektiv, kde lze tímto způsobem podpořit příjemné pracovní prostředí a zlepšit pracovní morálku.

„To samo o sobě dává šťastným lidem obrovský náskok před konkurencí, jelikož zaměstnavatel si bude takové zaměstnance chtít udržet ať už prostřednictvím povýšení, zvýšení platu či dalších výhod,“ citoval server GOBankingRates Dana Stotridge, motivačního řečníka a životního kouče.

Umíte dostatečně spořit? Napoví jazyk, kterým mluvíte

Newsletter